Preventivní prohlídka: Co obsahuje, jak často na ni jít a kdo ji hradí?

Cítíte se plní síly a nemáte žádné zdravotní potíže? Právě to je ten nejlepší čas navštívit lékaře. Hlavním smyslem preventivní prohlídky je totiž odhalit tiché zdravotní hrozby dřív, než se naplno projeví. Přesto ji velká část lidí pravidelně vynechává. Víte, na co všechno máte nárok, jak často prohlídku absolvovat a kolik vás bude stát?

Preventivní prohlídka u praktického lékaře je plně hrazená ze zdravotního pojištění a každý dospělý na ni má nárok jednou za dva roky. Zahrnuje celkové fyzikální vyšetření, měření tlaku, vyšetření moči a v závislosti na věku také krevní testy, EKG či kontrolu preventivních screeningů.

Co je to preventivní prohlídka?

Jde o pravidelnou a systematickou kontrolu vašeho zdravotního stavu u registrujícího praktického lékaře. Nejde o vyšetření kvůli konkrétnímu akutnímu problému, ale o preventivní prohlídku zdravého člověka.

Jejím cílem je:

• včas odhalit rizikové faktory (např. vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol či cukrovku),

• zachytit závažná onemocnění v jejich počátečním stadiu, kdy jsou nejlépe léčitelná,

• zkontrolovat a popřípadě doplnit povinná i doporučená očkování.

Jak často na prohlídku jít a kdo ji hradí?

Preventivní prohlídka je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění – v ordinaci tedy nic neplatíte. Doporučená frekvence se liší podle věku a odbornosti:

• Dospělí: 1× za 2 roky u praktického lékaře pro dospělé.

• Děti a mladiství: Pravidelně u dětského lékaře (pediatra) podle stanoveného kalendáře.

• Ženy: 1× ročně preventivní gynekologická prohlídka.

• Zubní prohlídky: Řídí se věkem pacienta a pravidly konkrétní zdravotní pojišťovny.

Důležité upozornění: Po dovršení 19. narozenin je nutné přejít od dětského lékaře k praktickému lékaři pro dospělé. Detailní návod, jak při přechodu postupovat, najdete v článku Jak změnit praktického lékaře. 

Co všechno preventivní prohlídka obsahuje?

Standardní rozsah preventivní prohlídky je daný vyhláškou a zahrnuje především:

• Anamnézu: Doplnění údajů o nemocech v rodině, pracovním prostředí, životním stylu a zlozvycích.

• Fyzikální vyšetření: Měření krevního tlaku, pulsu, váhy, výšky a obvodu pasu (BMI).

• Celkovou kontrolu: Vyšetření kůže, sliznic, spojivek, orientační vyšetření zraku a sluchu.

• Základní diagnostiku: Orientační vyšetření moči.

• Kontrolu očkování a screeningů: Prověření platnosti očkování a kontrola, zda absolvujete doporučená preventivní vyšetření.

Laboratorní a specializovaná vyšetření podle věku

S přibývajícím věkem a rizikovými faktory se rozsah vyšetření rozšiřuje:

• Cholesterol a tukové frakce: Hradí se ve vybraných věkových MILNÍCÍCH (např. v 18, 30, 40, 50 a 60 letech), pokud se již s cholesterolem neléčíte.

• Glykémie (hladina cukru v krvi): Od 40 let věku se kontroluje zhruba 1× za 2 roky.

• EKG (elektrokardiogram): U osob bez rizikových faktorů se provádí od 40 let zhruba 1× za 4 roky.

Přesné intervaly a rozsah vyšetření stanovuje vyhláška a vaše zdravotní pojišťovna – na konkrétní detaily se neváhejte zeptat svého lékaře.

Preventivní screeningové programy

Součástí prohlídky je i kontrola, zda využíváte celonárodní screeningové programy zaměřené na včasný záchyt nádorových a jiných závažných onemocnění:

Věkové hranice a metodiky se mohou vyvíjet, aktuální podmínky si ověřte u své pojišťovny nebo registrujícího lékaře.

Není prohlídka jako prohlídka: Jaké jsou rozdíly?

Lidé si častokrát pletou běžnou prevenci s posudkovými prohlídkami. Podívejte se na základní rozdíly:

Podrobnosti o dalších typech prohlídek najdete v samostatných článcích Vstupní prohlídka, Sportovní prohlídka. 

Jak se na preventivní prohlídku objednat a připravit?

1. Zkontrolujte si termín: Ověřte si u svého lékaře, kdy jste byli na preventivní prohlídce naposledy. Ordinace mají tyto údaje v systému a některé z nich pacienty zvou automaticky.

2. Objednejte se: Využijte telefonické nebo  online objednání.

3. Připravite si podklady: Sepište si seznam všech užívaných léků, informace o závažných nemocech v rodině a vezměte si očkovací průkaz.

4. Zamyslete se nad životním stylem: Buďte připraveni odpovědět na otázky ohledně kouření, konzumace alkoholu, fyzické aktivity či kvality spánku. Lékař vám může poradit s případnou změnou.

5. Zjistěte si režim před odběry: Pokud vás čekají odběry krve nalačno, ordinace vás předem poučí, jak postupovat.

S preventivní prohlídkou úzce souvisí i včasný záchyt zdravotních rizik, jako je metabolické onemocnění. Přečtěte si více v článku Metabolický syndrom: tichý zabiják. Zeptejte se svého lékaře také na možnosti nadstandardní ochrany a přečtěte si více o doporučeném Očkování bez příspěvku.